Úzkost a deprese jsou v posledních letech podle statistik hlavními problémy mileniálů, tedy lidí narozených po roce 1985 do roku 2000. Nové průzkumy také ukazují, že současná generace Z narozená po roce 2000, se o tématech duševního zdraví nebojí mluvit nahlas.
Generace terapie versus generace, která o duševním zdraví mluví
Jak informuje portál bustle.com, zájem o duševní zdraví je v posledních letech na vzestupu. To platí jak pro generaci Y, tedy mileniály narozené od roku 1985 do roku 2000, tak i pro současnou generaci Z, tedy lidi narozené po roce 2000. Je zde však jeden rozdíl… Zatímco mileniálové se nazývají generací terapie, generace Z je tématům duševního zdraví otevřena. Jinými slovy, nemají problémy vyrovnat se s úzkostí a depresí, jsou otevřeni mluvit o svých problémech, nedusit je v sobě. Toto generace Y před nimi, mileniálové, nevěděli, proto mnozí skončili iv psychologických poradnách na terapii.
Mileniálové vnímali duševní zdraví jako soukromou záležitost
Mileniálové popisují, že když jejich generace vyrůstala, začala zpochybňovat přetrvávající mezigenerační předsudky týkající se duševního zdraví. Duševní zdraví vnímali jako soukromou záležitost, o které se nahlas nemluvilo. Generace Z, která si aktuálně prošla i pandemií koronaviru, prošla zkouškou a začíná také vstupovat do pracovního života, posouvá konverzaci o duševním zdraví dále: „Mladí lidé se absolutně přiklánějí k mluvení o duševním zdraví, obhajují duševní zdraví. Generace Z je však ta, která s větší pravděpodobností identifikuje a pojmenuje své obavy o duševní zdraví. Takže skutečná přítomnost obav souvisejících s duševním zdravím nemusí být vyšší, ale otevřené a transparentní diskuse o těchto problémech mohou být výraznější. To se odráží v celém jejich přístupu ke škole, práci a léčbě,“ objasňuje portál rozdíl mezi nimi.
Zařazení mileniálů do pracovního života znamenalo posun vpřed
Zbavit se stigmatu zakořeněného v tisícileté historii není jednoduché. Ale dnes už odborníci vědí, že duševní choroby jsou rozšířeny, dokonce typickou součástí vývoje. Hledání pomoci v oblasti duševního zdraví již rozhodně není vzácné, ambulance specializující se na tyto problémy, naleznete na každém rohu. Jako portál prozrazuje dále, podle průzkumů, když mileniálové vstupovali do pracovního života, začali o těchto tématech, která byla pro ně dosud tabu, mluvit více a uvažovat v širším měřítku: „Byli otevření mluvit o svých vlastních bojích, o tom, že je zapotřebí jiný přístup.“
Pandemie posunula konverzaci o duševním zdraví do popředí
Je pravda, že pandemie koronaviru posunula konverzaci o duševním zdraví do popředí: „V jedné studii z roku 2021 s přibližně 2 100 dospělými, 81 procent hlásilo alespoň jeden symptom deprese, přičemž mladší dospělí ve věku 18 až 24 let s největší pravděpodobností hodnotili své duševní zdraví jako špatné nebo spravedlivé. Jistý americký generální chirurg dokonce vydal doporučení o „krizi duševního zdraví mládeže“,“ vysvětluje portál. Ale i po pandemii zůstává duševní zdraví současným naléhavým tématem.
Generace Z si našla vlastní odbytiště, ale není třeba je přeceňovat
Aktuálně začali mileniálové mezi sebou sdílet své zkušenosti týkající se této problematiky online, konkrétně přes AIM, LiveJournal či MySpace. Generace Z, pro kterou v podstatě nebylo nikdy duševní zdraví tabu, si našla svá vlastní odbytiště na platformách sociálních médií jako jsou Instagram, YouTube, TikTok a další. Jak však upozorňuje portál na závěr: „Úlohu sociálních médií nelze přeceňovat, pokud jde o množství informací, které lidé musí přijmout, a kulturní slova, která popularizují… Samozřejmě, je to složité. Existuje rovnováha mezi informacemi a dezinformacemi, šířením povědomí a rostoucím stresem. Dostupnost mediálně bohatých zpráv a informací přizpůsobených obavám a zájmům jednotlivců prostřednictvím algoritmů může zhoršit základní zranitelnosti duševního zdraví.“
